Aikidó

Zakladatelem aikidó je Morihei Ueshiba (1883–1969).

Aikidó patří mezi nejmladší japonská bojová umění. Ueshiba ho vytvořil kolem roku 1925 na základě starších škol, hlavně aikidžucu a kendžucu.

Co je podstatou aikidó

Aikidó staví na využití energie útočníka – ai (harmonie) a ki (energie).
Není to sport a není zaměřené na útok. Techniky pracují s pohybem protivníka, ne se silou.
Právě tím se aikidó liší od stylů jako karate, judo, taekwondo nebo krav maga.

Aikidó je neútočné, ale při správném provedení velmi účinné, včetně obrany proti ozbrojenému útočníkovi.

Co dává cvičení praktikovi

• sebeobranu beze zbraně i se zbraněmi,
• lepší fyzickou kondici,
• lepší soustředění a psychickou odolnost,
• je vhodné pro děti i dospělé – od cca 6 let výš.

Odkud aikidó pochází

Ueshiba rozvinul aikidó z aikidžucu.
Jde o metodu založenou na koordinaci reakce na útok a na práci s energií (ki).
Ueshiba nechtěl jen efektivní bojové techniky – jeho cílem byla také harmonie a vyváženost osobnosti. Proto staré techniky upravil a vytvořil nový systém, který nazval aikidó.

Aikidó dnes

Po Ueshibově smrti pokračoval jeho syn Kisshomaru Ueshiba, který dostal aikidó do světa.
V současnosti vede hlavní linii vnuk zakladatele Moriteru Ueshiba.

Hlavní světovou organizací je Aikikai.
Část Ueshibových žáků ale založila vlastní směry — např. Tomiki Aikidó, Iwama-Ryū, Ki-Aikidó, Yoshinkan.

Centrem Aikikai je Hombu Dódžó v Tokiu.

Aikidó v Evropě

Evropa se s aikidó setkala nejdřív ve Francii.
Mnoho oddílů vznikalo při klubech juda.
První generace evropských aikidistů byli často bývalí judisté nebo karatisté, kteří hledali nesoutěžní, technické bojové umění pokračující v duchu tradičních škol.

Jako podklad pro tento text sloužily texty z časopisu Aikido vydávaného Aikido Kenkyukai Praha, především pak články PhDr. Ivana Fojtíka, CSc.